1. května 2012

A little less complication

Pauza. Možná oprávněná. Ne, neučila jsem se na maturitu. Jen se hodně věcí stalo.

Ale čím začít? Paříží nebo Švýcarskem? Narozeninami? Ať už tak či tak - bylo by to chaotické. Shrnutí všech mých akcí je to, že všechno bylo super! Možná se tím leccos pokazilo, ale ještě se to dá ustát. Doufejme ... A little less conversation, a little more action please.

Pryč od akcí - víte co? Já píšu a kreslím! Ale jak! Mám toho tolik v plánu, že bych potřebovala ještě jeden rok střední flákací školy před maturitním ročníkem. Když bude cokoliv k zveřejnění, nabídnu k nahlédnutí.

Blíží se konec roku (I světa? Ne!) a musím se přiznat, že moje prázdniny jsou stále v procesu. Festival, moře a víc? Nic. Plánu bych sice měla dost, ale finance ne a ne. Ach jo! Brigáda žádná a nikdo nehlásí, že by se někam jelo.

Jinak je vše ostatní fajn. Úsměv mi sice z tváře trochu slezl, ale doufám, že za chvíli zas naskočí - a to pořádný! Dokud mám však "napůl náladu", jdu psát. Je to fajn, když Vám ruka ne a ne odtrhnout od klávesnice. Mějte se krásně, skládejte básně (už zase!). http://www.youtube.com/watch?v=d0vXxH1IEmQ KK

25. března 2012

JARO, JE TO V SUCHU!

Pomalu a jistě se blíží. Jaro. A dělá divy!

Sice zjišťuju, že času je čím dál tím méně, ale i přesto musím uznat, že za těch 17 let se tohle jeví jako nejlepší rok. Už žádné řeči o konci světa, rok 2012 je skvělej!

Mohla bych tu vyjmenovat nejméně 5 věcí, který jsou na tomhle roku úžasný. Jsem prostě šťastná a mám sto chutí tuhle radost šířit dál. Klidně se potutelně usmívejte, mně to nevadí. Netrápí mě to! Snad mě někdo chápe, snad se má někdo taky takhle dobře.

A víte co? Dám vám doporučení: pište si sny, přečtěte si něco o sobě v populárně naučné literatuře - psychologii apod., sportujte, jezte zdravěji než teď a ráno se vítejte s kamarády/kolegy úsměvem (vlastně celý den). A koukejte kolem sebe! Pozorujte, jak se všechno probouzí - a teď nemluvím jen o rostlinách.

Brzy se ozvu s povídkou. A nakonec: http://www.youtube.com/watch?v=r594pxUjcz4 KK

12. února 2012

ZA SEDMERO HORAMI

Kde se vzala, tu se vzala, objevila se pohmožděná KK. Poprvé na snowboardu. Zážitek nejen pro zadek a naražené ruce - zážitek na celý život! Hory byly legendární! Několik komplikací a nepříjemností bylo, ale celkově to prostě nepřeváží. Ani trochu ...

Cesta do hospody, 1. episoda Bob's Burger, večery (!!!), vaření obědů a večeří nebo takový stolní tenis. Je toho mnoho, hlavní jsou ti kamarádi! Přísahám, že nenajdete báječnější lidi ... nebo spíš já už nenajdu.

Ano, slíbila jsem zase nějakou knížku a chci to dodržet (jsem strašnej lenoch!). Doma se mi tu válí Fitzgerald a Hemingway v angličtině, tak možná vyberu jednoho z nich! Až se jimi přelouskám ...

Nechci to protahovat. Poslechněte si http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=_PJGbNjOA0A, buďte zdraví a sportujte (vau, chodím plavat)! KK

13. ledna 2012

Klika tak, jak ji neznáte


Opět uspěchané ráno – vstanu na poslední chvíli, což je jasný pozdní příchod (tzv. „pépé“), lítám po bytě jako blázen, snídám v běhu, už už abych byla z domu. Najednou se rukávem zaháknu o kliku u dveří, div sebou nemrsknu na zem. „Prásk, prásk,“ uslyším přetrhávání nitek. Trochu zakleju a z kliky se vyvléknu. Na chvíli se na ni zadívám – povšimnu si tvaru, prohnutí pro lepší úchyt a vzápětí si uvědomím, jak je klika důležitá.

Co bychom si bez kliky počali? Představte si, že si domů pozvete návštěvu. Jak byste jí chtěli otevřít? Nechali byste ji snad lízt oknem nebo hůř – copak byste vedli rozhovor přes dveře? Myslím si, že i takové otevírání dveří do Evropy by neproběhlo, bez toho aniž by nějaký vládní úředník nevzal za kliku. Stejně tak i lidé na jednáních za zavřenými dveřmi potřebují kliku, pokud se chtějí dostat ven. Nebo si představte tu hrůzu být navždy zavřený na záchodě!
Pravda, sice by Vám už nikdo nezabouchnul dveře před nosem, ale na druhou stranu byste nemohli jít na Den otevřených dveří. Kdo by Vám je otevřel? Stejné je to i se zadními vrátky, kterými díky klice mohl Karel Gott pustit svůj žal.
Klika je nedoceněné a opomíjená věc, jež si zaslouží náš obdiv. Bez kliky by byl život mnohem složitější a hlavně bychom o mnohé přišli! Můžeme říct, že máme kliku, že máme kliku.