Musím říct, že když se nad sebou občas zamýšlím, nedělám nic moc výjimečného. Neumím nic tak, abych v tom byla výjimečná nebo prostě jedna z těch nejlepších. Docela mě to štve! Jsem zainteresovaná ve spoustě věcech, ale dělám ji pokaždé jen tak napůl. Mám potenciál, ale nerozvíjím ho. Proto jsem se rozhodla následovně: Zaměřím se pořádně na to Japonsko a budu se setsakramentsky připravovat na tu japanologii, na kterou bych chtěla! Musím se do toho pustit, i když to bude učení navíc.
O plánech vysněných: Chtěla bych si najít přes rok brigádu na víkendy a o letních prázdninách se pak vypařit na brigádu do zahraničí. Chci si v dubnu udělat řidičák a za během roku vydělané peníze si koupit skútr. Musím si udržet tuhle motivaci. Jedině ta mě dokope k nějakému výsledku.
O plánech nepříjemných: Tak krom už zmíněné přípravy na japanologii se musím chystat ještě na FCE, na které zatím pěkně kašlu. A musím šetřit a makat. Děsivá představa! A k tomu zas začíná škola. Umírám tu ...
O plánech současných a budoucích: Plány současné jsou takové, že mám a budu mít hlavu v oblacích. Strašně moc obdivuju lidi, co už v mým věku něco dokázali! Já chci taky. Chci jednou malý loftový byt, hamaku, Vespu, pořádnýho chlapa, .....
KK